Návštěva akutního oddělení Psychiatrické nemocnice v Bergenu a inspirace jejich peer pracovníky pro moji peerskou práci se skupinou v CDZ Jihlava

Dnes při psaní tohoto článku vládne v Jihlavě chladné a deštivé počasí, tak jak je to ve Skandinávii běžné. Možná proto, mám nyní konečně tu správnou atmosféru pro psaní tohoto článku. Za týden našeho pobytu v norském Bergenu bylo povětšinou právě takovéto deštivé počasí. V Norsku jsme strávili první květnový týden, v rámci projektu na VŠPJ a byl to pro mě velký zážitek se spoustou zkušeností. A jak probíhalo mé norské poznání služeb pro duševně nemocné, které jsou jim k dispozici? Někteří moji kolegové peer lektoři se již rozepsali o několika z navštívených organizací. Jelikož naše skupina zahrnovala 18 členů, byli jsme rozděleni do tří skupin a služby jsme navštěvovali v menším počtu. 3. 5. 2022 byl druhý den našeho norského dobrodružství a my se vydali do Sandviken Hospital, což je Psychiatrická nemocnice v Bergenu. Po příjezdu do areálu nemocnice se nás jako průvodkyně ujaly dvě norské peer pracovnice, které nám pohovořily o tom, co je náplní jejich práce v nemocnici. První pracuje jako peer výzkumnice, její práce je spíše administrativní a zároveň působí jako zástupkyně pacientů a hájí jejich práva, tj., že se účastní i oficiálních zasedání vedení nemocnice. Druhá peer pracovnice má v nemocnici na starosti mj. i programy pro pacienty.

S velkým zaujetím nám vykládala o tom, jak s pacienty, kteří jsou hospitalizovaní pracuje pomocí hudby. Nemá vystudovanou muzikoterapii, je tzv. peer support worker, ale na rozdíl od ČR je v Norsku vzdělání peer pracovníků mnohem obsáhlejší, trvá jeden rok. Její vyprávění mě velmi zaujalo, u nich v nemocnici to funguje tak, že si pacienti vyberou z nabídnutých písní a pak v počtu cca pěti pacientů probíhá hudební hodinka. Peer pracovnice si připraví o dané písni a autorovi, co nejvíce informací či zajímavostí, včetně textu, pokud je v cizím jazyce, tak i překlad. V den, kdy setkání probíhá si připraví pro pacienty materiály o písni, navodí příjemnou atmosféru, např. pomocí svíček a píseň si pustí. Ve skupině diskutují, jaké pocity v nich tato hudba vyvolává, jestli ji znají apod. Toto setkání je u pacientů velice oblíbené. Musím přiznat, že dojmy z návštěvy Norska jsem vstřebávala poměrně dlouho. Nejen krásná severská příroda, ale i mentalita tamních obyvatel a jejich přístup k lidem s duševním onemocněním, byl pro mě inspirující, ale i přístup samotných lidí se zkušeností je často poněkud odlišný, samozřejmě ne všichni, ale připadalo mi, že více z nich má vyšší motivaci pro léčbu a práci na sobě v rámci zotavení.

A tak po mém návratu zpět do české reality, jsem si při jedné z mých častých procházek se sluchátky v uších řekla, že zkusím po dohodě s naším vedením a týmem CDZ Jihlava takovou hudební skupinku zrealizovat. Klienti můj návrh přijali kladně, momentálně máme za sebou již několik hudebních setkání a mají pozitivní ohlasy. Hudba je všude kolem nás, každý z nás má nějakou oblíbenou písničku a za mě je to i významný léčebný prostředek, ne nadarmo mají v Bergenu v téměř každé organizaci plně vybavenou hudební zkušebnu k dispozici a často je využívali, hráli na hudební nástroje a zpívali. Měli dokonce možnost naučit se hrát na bicí či kytaru. Zkušebny mají odhlučněné, aby nenarušovali chod organizací. Na závěr bych ráda dodala, že i ticho léčí, ne nadarmo to již naši předci říkali, záleží na našem momentálním rozpoložení, i já jsem ráda někdy v tichosti sama se sebou a jen v poklidu naslouchám svým myšlenkám či tělu, také mám ráda procházky v přírodě s poslechem toho, co umí jen ona vykouzlit a jindy si pustím svou oblíbenou píseň, která mi dokáže vykouzlit úsměv na rtech a přivolat zpět krásné vzpomínky.
Ať už v tichu, či s hudbou, opatrujte se.
Jitka Boháčková

Autorka se podílí na projektu Inovace a rozvoj předmětů zaměřených na duševní zdraví financovaného z Fondů EHP 2014–2021, programu Vzdělávání. Za obsah článku ručí výhradně autor.
