Při návštěvě Norska jsem měl možnost navštívit neuvěřitelné místo, které nese název po Norské spisovatelce a představitelce naturismu Amalii Skram. 

Dvoupodlažní budova v centru města Bergen je určená lidem se zkušeností s duševním onemocněním, kde se mohou rozvíjet, zotavovat a tvořit v komunitním prostředí. Nejsou tady žádní sociální pracovníci, uživatelé si říkají členové a rozhodují o chodu domu tak, jako zaměstnanci, kteří jsou v pozici manažérů, peerů a umělců. Prostor je určen pro setkávání a sociální kontakt s jinými lidmi a kdo chce tvořit, může se zde realizovat. Je tady sklářská dílna, keramická dílna, grafická dílna, výtvarný ateliér, textilní dílna, dřevařská dílna, hudební studio, místo pro skupinové psaní, tělocvična a kuchyň pro společné vaření. Dokonce je tady i taneční sál s podiem, kde se pořádají koncerty. Vaření funguje tak, že když má chuť někdo vařit, dům poskytne finance na nákup jídla.

Oběd si pak členové kupují a tím se náklady vrátí. Nebo kdo chce, může uklízet a dostane poukázku na oběd. Mnozí členové popisují, jak jim dům zachránil život. Léčba přes kreativitu. Nalezení smysluplné životní role. Vlastní důstojnost, která jim tady byla vnuknutá přes tvůrčí proces. V prostorách domu se nemluví o diagnózách, lidi jimi nejsou. Je daný důraz

na vzájemnou podporu a individuální potřebu jedince.